Obsáhlá výstava díla Vladimíra Kopeckého v Mánesu: Stimulace neznámého pole

Retro Gallery pořádá obsáhlou výstavu tvorby profesora Vladimíra Kopeckého, malíře, skláře, grafika a pedagoga. V kulturní komunitě je tento autor dobře známý a vysoce ceněný.

Autora jsme se rozhodli představit v plné síle v prostorách jedné z nejkrásnějších výstavních síní v Praze. Důvody jsou úspěšné zrestaurování jeho obrazů ze silného období šedesátých a sedmdesátých let či prezentace posledního Kopeckého počinu ve skle, série váz, kterou umělec zpracoval v únoru tohoto roku. Výběr z tvorby hledí Vladimíra Kopeckého ukázat především v roli malíře. K vidění jsou jeho obrazy z posledních několika let, jenž jsou charakteristické přesvědčivou silou nespoutané barevné exprese zajišťující autorovi neoddiskutovatelně místo ve světovém kontextu aktuálního malířství.

Konceptem pro výběr i vystavování děl je “Vesmír” Vladimíra Kopeckého. Otázky po vzniku všehomíra a odpovědi, jež jsou pro smrtelníka jen stěží představitelné, zaměstnávají Kopeckého myšlenky setrvale a dlouhodobě. Téma vesmíru využíváme jako metaforu pro protikladnost celého umělcova díla, odráží se ale i ve výběru konkrétních obrazů, na výstavě prezentovaných.

Výstava je řazena do několika kapitol, při jejichž sestavování jsme kladli důraz na to, aby mohl nové souvislosti najít divák, kterému je Kopeckého tvorba dobře známá, stejně jako ten, pro kterého bude výstava Stimulace neznámého pole prvním seznámením.


Netradiční instalací působivých pláten z posledních let vznikl mozaikovitý “superobraz”, složený z jednotlivých autorových děl, jejichž dynamika se tak ještě násobí a umocňuje. Dvojice obrazů Vesmír I a Vesmír II odkazuje ke Kopeckého celoživotnímu tématu. Posledním příspěvkem ke Kopeckého sklářské tvorbě je série skleněných objektů z muranského skla výtvarně zpracovaného v severočeské sklárně začátkem tohoto roku. Proces vzniku skleněné série zachycuje krátký film. Těžiště skupiny obrazů s erotickými motivy tkví v dvojici nově zrestaurovaných obrazů, které může veřejnost vidět vůbec poprvé. Pro umocnění výpovědní hodnoty pak byly tyto doplněny ještě o obdobně výtvarně silná díla z téhož období, zachycující abtraktně pojatou architekturu, kterou Kopecký v daném období zdobil svými výtvarnými realizacemi. Tyto realizace, ale i volnou tvorbu, představuje skupina kreseb.

Vladimír Kopecký prezentoval svá díla ve výstavní síni Mánes v rámci několika kolektivních výstav, výstava Stimulace neznámého pole ho v těchto prostorách představuje samostatně poprvé.

Vladimír Kopecký (*26. listopadu 1931 ve Svojanově)

Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a v Novém Boru, na první z nich působil jako pedagog René Roubíček, na druhé se pak setkal se sklářskou ikonou Stanislavem Libenským. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru monumentální malby a skla u profesora Josefa Kaplického. Absolvoval v roce 1955. Od roku 1990 do roku 2008 působil na své alma mater jakožto profesor a vedoucí ateliéru skla.

Patří k silné generaci umělců formované v padesátých letech a na uměleckou scénu vstupující v letech šedesátých, ačkoli sám sebe vnímá a prezentuje coby celoživotního solitéra.

Od roku 1957 vystavoval sklářské práce na řadě výstav doma i v zahraničí. V roce 1957 vytvořil barevnou vitráž pro XI. Triennale v Miláně a v následujícím roce pro výstavu Expo v Bruselu navrhl mozaiku, za niž obdržel zlatou medaili. V roce 1966 pak vytvořil barevnou vitráž pro Expo Montreal.

Kopeckého první samostatná výstava ve Špálově galerii (16. dubna – 10. května 1970) byla zároveň poslední expozicí, v níž roli kurátora zastával Jindřich Chalupecký, což jistě přispělo, aby si v té době téměř čtyřicetiletý umělec zajistil nezpochybnitelné místo na české výtvarné scéně. Na této z hlediska vývoje díla zřejmě klíčové výstavě prezentoval Kopecký čistě malířskou tvorbu zaměřenou na geometrické prostorové struktury.


V šedesátých letech začal autor umisťovat svá výtvarná díla do architektury, což byl v té době jeden z rozšířených způsobů výtvarného vyjádření. Například v roce 1962 vytvořil mozaiku pro nádraží v Havířově, v letech 1966 až 1967 pískovanou skleněnou stěnu pro hotel Vítkov v Praze, v roce 1968 dělicí stěnu z pískovaného skla pro hotel Olympik a v letech 1969 až 1970 skleněnou stěnu pro Elektrotechnický zkušební ústav v Praze.

Stěžejní samostatné výstavy Kopeckého díla uspořádala galerie hlavního města Prahy v prostorách Městské knihovny v roce 1999, Národní galerie ve Veletržním paláci v roce 2004 a Museum Kampa v roce 2014. V roce 2009 obdržel Vladimír Kopecký Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Je zastoupen v českých i zahraničních sbírkách. Ze zahraničních lze mezi jinými jmenovat Victoria and Albert Museum v londýně, The National Museum of Modern Art v Kjótu či Musée des Arts Décoratifs v lausanne.

Životem ho provází hluboký zájem o literaturu, hudbu, film i vizuální umění. Vladimír Kopecký sám píše poezii. Žije a pracuje v Praze a v Semtěši.

Retro Gallery se dílu Vladimíra Kopeckého věnuje kontinuálně od svého vzniku. Tento rok je to 10 let, kdy se Retro Gallery zasadilo o vydání velké Kopeckého monografie Bouře a klid s texty Martina Dostála, jejíž vydání doprovázelo výstavu v Museu Kampa.

V roce 2017 byla RG pořadatelem výstavy Něco třetího mezi chaosem a řádem v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích a v roce 2021 vydalo katalog k výstavě Gloria v Museu Kampa.

„Když dělám obraz, tak k tomu přistupuji tak, jako když vstupuji na neznámé pole. A že se něco stane. A co, to se uvidí.”

Vladimír Kopecký o svém malířství

Pořadatel výstavy: Retro Gallery
Termín: 8.3. – 4.4.2024
Místo konání: Výstavní síň Mánes, Masarykovo nábřeží 250, Praha 1
Kurátorka: Mgr. Anna Nová
Architekti výstavy: MgA. Matěj Petránek, MgA. Michal Šiška
Grafická úprava výstavy a katalogu: MgA. Radek Rytina

Foto: archív redakce