Trny a růže Eugenia Percossiho ovinou Bold Gallery

Thorns N‘ Roses neboli trny a růže jsou novým projektem italského konceptuálního umělce Eugenia Percossiho, který bude k vidění od 8. září v holešovické Bold Gallery. Intermediální expozice zahrnující realistickou malbu, video i pichlavé intervence je existenciálním zamyšlením o kráse, iluzi, bolesti a smrti. „Výstava nabízí jakési memento mori pro nové tisíciletí,” říká Oldřich Hejtmánek, ředitel Bold Gallery, a dodává: „Eugeniova síla je v jeho vůli a schopnosti znovu se navracet k tématu života a smrti, a to způsobem podtrhujícím aktuálnost neměnných, obnovujících se otázek.”

Udržitelnost, důsledky civilizační sebedestrukce, existenciální úzkost, bolest a především smrt, jsou témata, která jsou pro autora působícího převážně v Česku každodenní realitou a umí je divákovi předložit s výjimečnou citlivostí a nezvyklou formální vynalézavostí, sdělností a pravdivostí. „Když vidíte krásnou růži, je to nádherné, ale já už vím, jak bude vypadat za dva dny. Jako člověk, který myslí na smysl života, nemůžu ale nevidět, že i v momentě, kdy je všechno úžasné a krásné, jsou tu trny, které mi říkají, že život je boj…,“ vysvětluje Eugenio Percossi.

Výstava Thorns N‘ Roses, jejímž kurátorem je Radek Wohlmuth, bude v Bold Gallery v ulici U Měšťanského pivovaru přístupná od 8. září do 9. října. Více informací na www.boldgallery.art.

„Motivem a klíčovým symbolem, který prochází celou výstavou, je růže. Právě trny – odvrácená strana růže – jsou tím, čím se Eugenio Percossi zabývá asi nejvíc,“ říká kurátor výstavy Radek Wohlmuth, a dodává: „V jeho tvorbě se objevily už v roce 2012, kdy jich začal květiny symbolickým gestem ručně zbavovat, aby dosáhl iluze jakéhosi stavu ideální krásy, což jsou další důležité faktory, které ho zajímají. Výsledkem jeho doživotního projektu založeného na obsesi zlepšování stavu světa a meditační hypnóze práce je zatím asi dvacet pětilitrovek naplněných otrhanými trny.“

Pichlavá výstavní instalace Eugenia Percossiho naznačuje různé věci. Třeba to, jak přesvědčivá může být i v dnešní době významotvorná forma nebo to, že není problém pracovat s estetikou, pokud k tomu je důvod. To ostatně dokazuje i soubor na různých místech amputovaných dekorativních sošek z 30. let s doplněnými „protézami“ trnů, které celý příběh zřetelně přimykají k lidskému osudu, aby definitivně potvrdily, že nic na světě neexistuje bez překážek, utrpení, námahy a bolesti.

V souboru Thorns N‘ Roses Eugenio Percossi využívá různá média, což dotváří a umocňuje komplexnost, dynamiku i účinnost jeho sdělení. Zahrnuje realistickou malbu, video, fotografie, intervence do drobné plastiky a čerpá také z abstraktního tvarosloví. Jeho artefakty často jen obecně podmíněné dějinami umění, ale nezřídka přímo reagují na konkrétní autory či výtvarné směry. V této expozici volně parafrázuje průkopníky nepředmětné malby, především Františka Kupku, ale nezastírá ani ozvuky některých avantgardních hnutí, mezi něž patří třeba arte povera. Tím dává najevo také svoji osobní dvojdomost – italský původ a české působiště.

Eugenio Percossi se narodil roku 1974 v italském Avezzanu, do Prahy přišel počátkem 90. let minulého století. Vystudoval pražskou AVU, vystavuje většinou v Praze a v Římě. Je jediným cizincem, zastoupeným v českém kontextu ve stálé sbírce Galerie Hlavního města Prahy. Jeho díla, kromě řady míst v Česku a Itálii, dále viděli návštěvníci galerií a expozic ve Spojených státech, Rusku, Spojených arabských emirátech, Irsku, Rakousku i na Slovensku. Zaujal mimo jiné projektem Neurotic v pražské Galerii Jelení, kde v roce 2009 vystavil osobní archiv mimoděčně zdeformovaných drobností, či výstavou Death Is Cool v kutnohorské galerii GASK o deset let později.